Sen
Řekl jsi: Pořád máme naši lásku.
Já chvíli přemýšlela co všechno jsem schopná dát v sázku.
Nebyla jsem si jistá co vlastně chci a co k Tobě cítím.
Slzy se v Tvých očích objevily a já nemohla dělat dál, že je nevidím.
Naše rty se opět po dlouhé době spojili.
Srce si zase na chvíli věřili.
Pak zazvonil budík a do reality jsem se vzbudila.
Jak ráda bych se zpátky do snu vrátila.
Ty jsi měl mě a já měla tebe. Teď už jen vídám černé nebe. Zlobím se na sebe,co jsem ti způsobyla, ty však víš,že jsem Tě milovala. Ty víš,že stín zastírá mou tvář. Už ale netušíš,čím zhasíná má zář. Byli jsme spolu a ty jsi mě hřál, osud nám ve všem docela přál. V mých snech si jen ty. a líbáš mě na mé rty. Je to jen sen a nic víc, ráno z něj nezbude vůbec nic.